Evoluce a my lidé.

 

 

Proces evoluce začal asi před čtyřmi miliardami let, krátce po vzniku země.

Nejdéle trval vývoj první buňky.

Podmínky pro vývoj buňky, jsou dány fyzikou a chemií.

Schopnost prvků a sloučenin, vytvářet řetězce a membrány je základem evoluce buňky.

Miliardy let trval  vývoj buňky, než byla opravdu buňkou s jádrem a v něm DNA s programem její konstrukce.

Buňky se vyvíjely i v koloniích, při dělení se nerozdělovaly úplně, zůstávaly spojené.

Kolonie buněk tak vytvořily různé prostředí na povrchu a uvnitř kolonie pro jednotlivé buňky.

Tím byl vytvořen základ pro jejich specializaci ve funkcích.

Vývoj kolonií buněk je přivedl k pohlavnímu rozmnožování. Pohlavní rozmnožování urychlilo vývoj života na zemi. Strukturálně složité kolonie se mohly snáze množit a rozšiřovat do vhodného prostředí. Tím se kolonie přeměnily v mnohobuněčný organismus.

 

Jednobuněčné organismy se dělí tak, že se řetězec DNA  v jádru buňky podélně rozdělí v řetězce dva. Každá polovina řetězce na sebe naváže  z okolí molekuly a vytvoří tak dva úplné řetězce.

Tím je zajišťována shodnost obou nových buněk.

 

Při absolutní shodě by ale neexistoval vývoj.  Při doplňování řetězce DNA po jeho rozdělení, dochází i k chybám v navazování molekul na původní polovinu řetězce.

Chyby ve shodě kopie s originálem řetězce DNA, mají tři různé důsledky.

1.      Chyba omezí životaschopnost nové buňky.

2.      Chyba přinese výhodu a větší úspěšnost života a množení nové buňky.

3.      Chyba se neprojeví ani kladně ani záporně.

Tento třetí případ je pro evoluci také důležitý, protože vytváří podmínky pro další a složitější odchylky od původního řetězce.

Pro další odchylky, které jsou pro buňku prospěšné nebo neprospěšné.

 

 

Pohlavní rozmnožování není odkázáno jenom na chyby v zápisu vlastní DNA.

 

Při pohlavním rozmnožování se spojují dvě poloviny řetězců DNA každá od jednoho rodiče, které nejsou totožné, ale jsou spojitelné.

Míšení vlastností různých jedinců vytváří podmínky  pro změny v DNA  a zároveň urychluje šíření pozitivních evolučních změn v populaci.

 

Celé období od vzniku země před 4.5 miliardami let až do prvohor, bylo období evoluce jednobuněčných i mnohobuněčných organizmů.

Vyvrcholením tohoto vývoje bylo vytvoření pohybových a smyslových orgánů, včetně očí a mozku.

 

Od prvohor do současnosti se vývoj ubíral hlavně cestou aplikace vyvinutého na různé životní podmínky.

 

(Když evoluci přirovnám k automobilu, tak do prvohor trvalo zpracování železa do podoby prvního automobilu.

Od „prvohor“ do dneška docházelo k přizpůsobování automobilu k různým potřebám.

Současný automobil je již jiný než ten první, ale motor, převodovka, kola, volant a pedály v základním principu zůstávají).

 

 

Kde se vzal člověk?

 

Lidé se vyvinuli z obratlovců, savců a primátů.

Vývoj člověka byl podmíněn vývojem ruky.

Ruka se mohla vyvinout jedině šplháním po stromech, při vhodném poměru velikostí rukou a větví.

 

Příliš malá velikost končetin vede k vývoji drápků, jako u veverek a drápkatých opic.

Pohybem po savanách a stepích, by nám narostla kopyta  podobná koním nebo slonům, ve vodě zase ploutve.

 

Člověk neměl jinou možnost vývoje, než se oddělit od příbuzenstva primátů.

Osvobodit ruku pro práci znamená, chodit stále více jen po dvou končetinách.

 

 

Co vyhnalo člověka z "ráje zvířat" do kultury lidí?

 

Byl to zápas o přežití v konkurenci vlastního druhu.

 

V korunách stromů byl náš předek relativně v bezpečí před velkými šelmami, které za ním do větví nevylezli.

Pro dravé ptáky byl zase příliš velikou a těžko zvládatelnou kořistí.

Na stromech a pod stromy bylo plno a  málo potravy.

Tak se některé skupiny usadily na okraji lesa a v nivách řek.

 

Přizpůsobili se nové potravě v prostředí, kde byla menší konkurence vlastních druhu.

Byla to hlavně semena rostlin. Protože se předkům dařilo,

tak tam bylo zase plno.

 

Tlak konkurence zase sílil, proto se předci vydávali stále dále do savany a dále od lesa.

Méně stromů, znamenalo větší ohrožení ze strany velkých šelem.

Bylo i méně vhodné rostlinné potravy. Protože náš předek nebyl úplný vegetarián, občas si něco ulovil, začal aktivněji lovit.

 

V otevřenější krajině byl více ohrožen, tak si začal sebou nosit klacek.

Ti co zvládli zacházení s klackem, měli výhodu při lovu i obraně.

 

Zručnost která se vyvinula u našeho předka, mu umožnila zmocnění se ohně a jeho udržování.

 

 

Tím se zrodil člověk.

 

Ohněm, klackem a kamenem získal sílu k obraně i lovu.

Jako lovci a sběrači se mu otevřela celá tropická krajina k životu.

Všechna vhodná místa na zemi osídlil, zdokonaloval zbraně a nástroje.

Oheň se stal nástrojem přípravy ulovené potravy.

 

Když bylo plno v tropech, sílil tlak na osídlování nových chladnějších území.

Jak to udělal, srsti nemaje?

Přikrývky z kůží a suché trávy, byly vhodné tak na noc, ale ne na pohyb a lov.

Srst pořád ne a ne houstnout, navíc při chybějící podsadě.

 

Tak si začal vyrábět oděv.  Zvládnutím výroby oděvů a obydlí se člověku otevřela cesta k osídlení celého světa.

 

Evoluce zvířat i člověka byla závislá na tělesném a duševním vývoji.

 

Od doby, kdy předek člověka uchopil klacek a začal jím cíleně vládnout, zahájil cestu nejen tělesného ale i duševního vývoje. Zahájil cestu kulturního přizpůsobování se podmínkám na zemi.

 

Nikdy by se nedočkal srsti, aby mohl osídlit chladnější zeměpisná pásma. Pomocí oděvů, příbytků a ohně to zvládnul.

 

Tepelná úprava potravy byla nutná k přežití proto, že člověk vstoupil do potravních řetězců šelem a tím i do jejich parazitů.

Proto musel opékat zárodky tasemnic, svalovců a dalších parazitů.

Vzhledem k delšímu vývoji i věku člověka, by tento boj s parazity bez ohně prohrál.

 

 

Člověk jako universální tvor.

 

Kulturním přizpůsobováním se z člověka stal nejuniversálnější tvor na zemi.

Místo tělesného přizpůsobení, jak je běžné u zvířat, si člověk přizpůsobil zbraně, nástroje, obydlí, oděvy.

Tak mohl lovit ryby i mamuty, lovit v pralese i na polopoušti, v tropech i za polárním kruhem.

 

Zručností, výrobou zbraní a nástrojů se rozvíjel i mozek.

Mozek se přizpůsoboval k universálnímu  používání.

Místo pevně naprogramovaného životního způsobu v DNA, se učil využívat všech možností k přežití.

 

Učit se, a pamatovat si, se stalo podmínkou vývoje lidí.

Všechny informace o prostředí, lovu, jedlé a nejedlé fauně a flóře nosil pouze ve svém mozku.

Protože člověk žil po celou evoluci ve skupinách, rodinách, vyvíjela se i řeč, schopná předávat informace o všem čím člověk žil.

 

Lovec a sběrač na úrovni doby kamenné, se stal na dlouhou dobu konečným stádiem evoluce člověka, ale pouze při pohledu zvenčí na zbraně a životní styl.

 

Uvnitř lidských skupin vývoj pokračoval dál tempem přírodní evoluce a genetického vývoje.

Užívání nástrojů se moc neměnilo, ale rozvíjela se řeč a komunikace.

 

Protože u zdrojů snadnější obživy bylo zase plno, výhodu získávali ti, co dokázali lépe komunikovat a organizovat se do větších skupin.

 

Menší skupiny měli výhodu při lovu a sběru.

Větší skupiny zase výhodu při lovu velkých zvířat, ta ale nebyla všude.

 

Větší skupiny našly řešení, vydali se cestou pastevectví a zemědělství.

 

Tady končí pravěk a začíná starověk.

 

Vzniklo rodové a soukromé vlastnictví.

 

Mezi lovci a sběrači, pastevci a zemědělci byl konflikt zájmů.

V této konkurenci, lovci a sběrači vyklidili pole jako první,  stáhli se do míst nevhodných pro pastvu a zemědělství.

 

Konflikty mezi pastevci a zemědělci byli dlouhodobé. Sílu zemědělským státům s dělbou práce dalo zpracování kovů a železa.

Pastevci občas vydrancovali zemědělský stát, byla tam kořist,

jídlo a železo.

 

Bylo potřeba síly otroků i síly vojenské, aby zemědělské státy přežily.

 

Kulturní vývoj pokračoval dál přes otrokářskou a feudální společnost, zasáhl i genetický evoluční vývoj.

 

Člověk s mozkem z doby kamenné, začal žít v jiných kulturních a ekonomických podmínkách.

 

Každý se nedokázal přizpůsobit novým normám a zákonům.

Proto už od raného starověku docházelo k fyzické likvidaci, genocidě nepřizpůsobivých lidí.

Každé větší město mělo svého kata, hrad hladomornu a mučírnu. Neposlušní byli nedobrovolně naverbováni do armády.

Tím-to násilím se nepoddajní a neposlušní dále nemnožili.

Tato selekce probíhala i po celé období feudalismu.

 

Nyní jsou lidé nerespektující zákony a normy života společnosti oddělováni a prostřednictvím soudů zavíráni do vězení.

 

Rozdílně dlouhé období otrokářské a feudální selekce lidí na poslušné a zlikvidované, má své důsledky v rozdílné mentalitě evropských a asijských národů.

 

V současnosti by mnozí rádi dělili lidi podle dosaženého vzdělání.

Co je to vzdělání?  Kdo určuje co, kdo, a za jakých podmínek se naučí?

 

Zločincem může být člověk každého vzdělání. Vzdělání není kritérium, je velice relativní.

Kritériem je přizpůsobivost  k životu v organizované společnosti, která v sobě zahrnuje vzdělanost, dovednosti i morálku.

 

Přesto, že máme za sebou dlouhý kulturní vývoj, máme mozek stále funkčně završený v době kamenné.

 

Kulturní vývoj nasadil pouta na naše emoce a stres.

Emoce a stres, jsou naší biologickou výbavou. Přicházejí a odcházejí, tak to má být pro zdravý život.

 

Dlouhodobý pocit ohrožení, vyvolává stres který neodchází.

Neodreagovaný stres  pak vyvolává psychické i fyzické nemoci, často nazývané civilizačními nemocemi.

 

Celá evoluce je procesem boje o přežití, podmínky tohoto boje jsou dány přírodou.

 

Kulturní vývoj na evoluci navazuje, ale zákony a normy života společnosti často určují jednotlivci podle svého uvážení a pocitů,  lidé kteří často nerozumějí přírodním a biologickým zákonům přírody a evolučního vývoje.

 

Tito lidé vedou společnost do slepých uliček vývoje, ze kterých se společnost dostává zpět válkami a revolucemi.

 

Příroda slabým a chybujícím neodpouští, v lidské společnosti na chyby jednotlivců doplácí celá společnost.

 

Každý zvlášť, a všichni dohromady máme v rukou budoucnost lidské civilizace.

Ne každá budoucnost je dobrá, ta správná je přírodními i evolučními zákony předurčená.

Ostatní cesty jsou slepé uličky ve kterých evoluce člověka předčasně končí.

 

 

Livio Zanotto

http://www.lzgalerie.com/