Sex, příroda a civilizace

 

Láska a rozum, to jsou základní součásti života dospělého člověka. Často jsou proti sobě v protikladu.

Proč?

Láska je cit starý jako lidstvo samo. Rozum člověk nasbíral postupně vývojem kultury života.

Byl to rozum, který oddělil člověka od říše zvířat a stal se prostředkem přizpůsobování se různým životním podmínkám.

Dodnes láska, rozum a sex vedou člověka životem.

 

Sex je součástí pohlavního rozmnožování i přírodního výběru.

Je to evolucí naprogramované chování.

Zvířata kopulují jen za účelem rozmnožování a to v době jejich sezóny.

 

Výjimku tvoří náš nejbližší příbuzný, Šimpanz Bonobo, jehož sexualita je nejen za účelem množení, má i kulturní význam.

Tam, kde je Bonobo dnes, tam byl počátek evoluce člověka.

 

Co přivedlo Bonoba, i předka člověka k sexu bez nutnosti rozmnožování?

Byli to přírodní podmínky v tropické části světa, které nepodněcovaly vývoj sezónnosti množení.

 

Vývoj člověka vyžadoval koordinovaný život v tlupách.

Výhodu přežití měly větší tlupy, častý a svobodný sex se tak

stal prostředkem udržování jednoty tlupy. Všichni byli jako

jedna velká rodina.

Děti patřily matkám a zároveň celé tlupě.

Příležitost k sexu měl téměř každý člen tlupy, ale silní a úspěšní měli příležitostí více.

 

Matky které měly silného a úspěšného přítele, měly větší ochranu pro sebe i své děti při dělení potravy.

 

Úspěšné tlupy se početně rozrostly a vnitřně rozdělily

na rodiny. Každá žena měla svého muže a svoje děti i s jinými

pro ní atraktivními muži. Takto probíhal přírodní výběr.

 

Byl to až do počátku starověku matriarchát. Ženy mužům

nevládly, náčelníkem byl muž.

Příbuzenské vztahy se odvozovaly od matky, protože byla matka známá a otec neznámý.

 

Starověk vznikl přeměnou matriarchátu v patriarchát.

Jaké nastaly změny?

Do této doby bylo téměř všechno všech, včetně svobodného sexu. Celá tlupa se dělila o vše, o požitky i strádání.

 

Starověk znamená rozvoj pastevectví a zemědělství, a s tím spojené rodové a později soukromé vlastnictví půdy, zvířat,

lidí – otroků.

 

Soukromé vlastnictví se nevyhnulo ani ženám a sexu.

Vlastník půdy, zvířat, manželky a dětí měl veškerá práva

na jejich využívání.

To byla největší revoluce v evoluci člověka, byla zároveň

v rozporu s původním životním stylem, tradicemi i genetickou

výbavou. Tento rozpor se projevuje dodnes.

 

Nové vlastnické vztahy se dlouho a těžko prosazovaly silou.

Vlastníci půdy, zvířat a otroků se dokázali lépe organizovat,

A tak ovládli pro sebe všechna vhodná území.

 

K ovládnutí žen ale nestačila síla, neboť evolucí naprogramované geny nelze změnit vydáním zákona.

Žena nebyla jen majetkem, byla zároveň partnerem a spolupracovníkem.

 

Nové vlastnické vztahy byly uzákoněny i v náboženských

příkazech. Například v desateru.

 

Protože proti genům zákony moc nezmohou, byla prováděna i obřízka žen.

Síla státu i církve po tisíciletí trestala lidi, kteří dali přednost hlasu genů, před novým ekonomickým řádem společnosti.

 

Velké vzpoury a povstání v historii vždy stavěly na genech pocházejících z prvobytně pospolné společnosti.

Býval to pokus o návrat do minulé „lepší“ společnosti bez pánů, nevolníků a soukromého vlastnictví.

 

Není cesty zpátky, není rezervace pro lidi, kteří by rádi zpátky do pravěku. Už nejsou ani lidé, kteří by chtěli zpátky pravěk.

Vlastně by chtěli aplikovat prvobytně pospolnou společnost ve své současnosti.

 

Hlas genů?

 

„Hlas genů“ nemá slov, je starší než lidstvo, je starší než civilizace.

Výsledkem „hlasu genů“ jsou pocity, touhy a nutkání.

To pak jde rozum stranou, tedy zákony, kultura a závazky.

 

Lidstvo přišlo o pravěk, kde celá tlupa společně pracovala a vychovávala svoje děti. Přišlo i o otrokářský řád i o feudalismus s nevolnictvím.

 

Ve svobodném kapitalismu jsme osvobozeni od úředního a náboženského výchovného násilí.

Jsme svobodní, se svobodou přišla i sexuální revoluce.

 

Po tisíciletí spoutávaný „hlas genů“ se projevuje ve svobodném sexu. Ale každá mince má dvě strany, svobodný sex a soukromé vlastnictví nejdou dohromady.

 

Trest za svobodný sex a množení platí přistižení svým majetkem.

Přichází rozvody, dělení majetku, alimenty.

 

Žena nepotřebuje jenom romantiku, která má základ v genetické výbavě.

Potřebuje i majetného muže, který nahrazuje ekonomické zajištění společného života v tlupě k uspokojení potřeb svých a svých dětí.

 

Stát hájí zájmy dětí, tak na rodiče nabaluje povinnosti a při rozvodu ekonomická břemena.

 

Kde nic není, ani stát nebere.

Proto čím dál více lidí žije bez sňatků a úředních závazků.

Větší ekonomická nezávislost žen a sexuální svoboda, vede i k zániku tradiční rodiny, kterou nahrazují množící se individua.

Páry vytvářejí i jedinci stejného pohlaví.

 

Absolutní svoboda sexu nebyla ani v pravěku, vše si musel každý zasloužit.

Podmínka zasloužit si, vedla ve vývoji ke vzniku soukromého vlastnictví a civilizaci.

 

Zasloužit si, to je širší pojem než koupit, zasloužit si, zahrnuje ekonomiku i čas a péči partnerovi.

Tak mnozí bohatí, kteří šetří časem v honbě za výdělkem, si raději zaplatí služby v domě „lásky“ a pak sbohem, žádné závazky, žádná láska, úspora času a energie.

 

Láska je hlas pravěkých genů v nás, tento hlas je silný na začátku vztahu dvou lidí, ale léty slábne.

Aby mohla být láska trvalá a šťastná, musí být podpořena ekonomickou spoluprací na společném životě, tedy rozumem.

 

Trvalý vztah muže a ženy včetně spolupráce na společném ekonomickém životě, je evoluční novinka zaváděná teprve od starověku, vzniku soukromého vlastnictví.

 

Dělba práce a rozdílná komunikace mezi muži a ženami má genetický základ.

Muži a ženy nají rozdílnou genetickou výbavu, sloužící ke zvládnutí společného života v prvobytně pospolné společnosti.

Ženy komunikovaly hlavně mezi sebou a dětmi. Mají vyvinutý cit pro komunikaci a sledování lidských vztahů. Dovedou  dělat několik činností najednou a sledovat okolí a činnosti ostatních.

Mají menší sílu než muži, ale jsou vytrvalejší v dlouhodobém zatížení.

 

Muži mají větší sílu v krátkodobém výkonu, ale s menší vytrvalostí. Větší výkon vyrovnávají odpočinkem.

Velký fyzický výkon byl nutný pro lov a boj, s tím souvisí i koncentrace na jednu hlavní činnost.

 

Komunikace se vyvinula tak, že snadno ženy komunikují se ženami a muži s muži, aby lépe zvládli dělbu činností při společném životě.

 

Po vzniku soukromého vlastnictví, se ekonomická jednotka postupně zúžila na muže a ženu.

Žijí spolu jenom dva s rozdílným genetickým a komunikačním vybavením.

Pak jsou fungujícím kompromisem dvě televize v domácnosti.

Jedna na seriály a romantické filmy a druhá na sport a vědu a techniku.

 

Rozdíly fyzické, psychické i komunikační mezi muži a ženami, jsou dány genetickým základem jednotlivců.

Nejsou všechny ženy ani všichni muži stejní.

 

Genetický vývoj je jako jedna velká skládačka vlastností.

Příroda zkouší různé kombinace genů, a ty úspěšné kombinace v rámci množení lidí předává dalším generacím.

Tedy za předpokladu , že úspěchem je mít dost dětí a vnoučat.

 

Naše civilizovaná společnost už opustila obraz úspěchu podle počtu dětí. Nahradil ho obraz získaného majetku a velikost vzdělání dětí.

Naše geny velí ženám i mužům mít co nejvíce potomků s co největším počtem partnerů. Protože mít hodně dětí je ekonomicky neúnosné, tak náhražkou je alespoň chráněný sex.

 

Rozpor mezi pravěkými ale stále funkčními geny svobodného sexu řízeného jenom láskou, a rozumem reagujícím na společenské a ekonomické změny života lidí, vede k haváriím v soužití partnerů.

 

Trvalé štěstí sídlí především tam, kde láska a rozum trvale táhnou za stejný provaz jedním směrem.

 

 

 

Livio Zanotto

                    http://www.lzgalerie.com/